KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
BRNO A OKOLÍ
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Destinační management
 
Příroda a její ochrana
  Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
Kultura, zábava, sport
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
Památky a zajímavosti
  Památky UNESCO
Památkové rezervace
Památkové zóny
Hrady a zámky
Památky a architektura
Církevní památky
 
Turistika a volný čas
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Pohádkové regiony
 
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 
Království perníku

Historie města Kynšperk nad Ohří [ История (архивный документ) ]

Jméno "Kynšperk", tehdy v jiné formě, je prvně zmíněno v písemné zprávě Chebského soudu z roku 1188. Tato zmínka se vztahuje k hradu, který zde v té době stál. S městem se jméno "Kynšperk" váže od roku 1232, kdy doksanský klášter obdržel svolení krále Václava I. k založení města tohoto jména. Původní lokace města všek zřejmě nebyla v jeho nynějších hranicích, ale asi 2 kilometry na východ nad soutokem Malé a Velké Libavy. Pozdější lokace města "Kynšperka" v okolí hradu téhož jména, tedy v místech, kde nyní Kynšperk nad Ohří stojí, je doložena až později, v době vlády Karla IV. Původ prvních obyvatel dnes zřejmě nelze přesně určit, již v období středověku je však obyvatelstvo různorodé, o čemž svědčí i historické památky. Způsob obživy místních obyvatel se v čase mění, k původnímu zemědělství a drobným řemeslům se zařazuje zvláště řemeslo truhlářské, které zde od 18. století prodělává velký rozvoj, a později též hornictví. V 19. a 20. století se pak přidružují další průmyslové obory - kovovýroba, textilní průmysl a další. V druhé polovině minulého stolení (1871) se zde rodí světově snad nejznámější kynšperák - Kašpar Herrmann - vynálezce ofsetového způsobu tisku. Po II. světové válce se obyvatelstvo města značně změnilo. Tak jako jinde v pohraničí, nahradili část německých obyvatel zejména Češi a Slováci - jak z vnitrozemí, tak reemigranti z českých a slovenských enkláv v okolních zemích - ale i Poláci, Maďaři, Srbové a jiní. Původní zástavba byla zčásti nahrazena v 50-tých letech, kdy byly v okolí Zámeckého vrchu, na místě původních staveb, postaveny bytové domy. Dále se město územně rozšiřuje směrem k jihu v 60-tých letech, výstavbou nového sídliště. Město si však, na rozdíl od mnohých jiných, zachovalo původní členitý městský půdorys, což jej činí velice malebným při procházkách, hlavně však při pohledu z výšky. V době této výstavby se mění i způsob obživy obyvatel, mnozí z nich začínají za prací dojíždět do Elektrárny Tisová a sokolovských dolů, ženy pak i do textilky v Libavském Údolí. Ve městě samém obyvatelé pracují nadále ve výrobě nábytku, jak dřevěného tak kovového, v opravnách zemědělských a lesních strojů, v zemědělství v Chotíkově a na Zlaté a dále v dopravě, komunálních službách, obchodě a rozpočtové sféře.

V posledních 10-ti letech došlo ve městě k řadě změn, zejména v oblasti struktury výroby a služeb. Některé činnosti, např. výroba nábytku, zcela zanikly, nově se rozeběhla výroba autodoplňků, výroba kabelových součástek a některé druhy textilního průmyslu. Umožněním provozování živností výrazně posílil obor obchodu a služeb - vznikly nové, převážně menší rodinné obchody a řemeslnické dílny, rozšířily se také možnosti stravování a ubytování. Část obyvatel i nadále za prací dojíždí. Na vzhled města mělo poslední desetiletí nevelký vliv. Výstavba se nijak výrazně nerozvíjela, značná část zástavby nese známky stáří, výjimkou jsou snad jen domy, které přešly privatizací do soukromých rukou, což také neplatí beze zbytku. Přesto se v současné době město Kynšperk nad Ohří stává stále atraktivnějším místem pro bydlení. Jeho poloha, na půli cestě mezi Sokolovem a Chebem, dopravní přístupnost železnicí i po silnici, příjemné a klidné prostředí na západním úbočí kopců, odtrhující jej jaksi od průmyslové části sokolovska, je pro bydlení ideální. Životní prostředí je vzhledem k blízkosti lesů, řece, převážně vanoucím západním větrům a jiným přírodním podmínkám, nedávno ještě zlepšené masivní změnou způsobu vytápění objektů, velmi příznivé, a i ono přímo vybízí k tomu, usadit se zde. Vědom si této skutečnosti nechal Kynšperk zpracovat nový územní plán a vyvíjí řadu aktivit umožňující další rozvoj města - z hlavních je nutno zmínit rozšíření plynových rozvodů a počínající rekonstrukce čistírny odpadních vod. Záměrem zastupitelů je také vytvořit podmínky pro novou bytovou výstavbu, zlepšit dopravní systém - včetně stavu komunikací i možnosti garážování a parkování, vytvořit podmínky pro rozvoj podnikání a zaměstnanosti. Neopominutelnými jsou též aktivity směřující ke zlepšení vzhledu města, včetně úprav jeho okrajových částí a snaha o opravu historicky cenných objektů.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.kynsperk.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 05.10.2004 v 15:06 hodin
Copyright 1998-2022 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Regiony a oblasti ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
 
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
Aktuality
 
Služby pro turisty
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
 
Kalendář akcí oblasti
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Vinobraní
Degustace vín
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
Víno a vinařství
  Vinařská turistika
Vinařská oblast Morava
Moravská vína
Vinařství
Producenti vína
Vinařské stezky
Svaz moravských vinařů
 
Folklor a tradice
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
Regionální rozvoj
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba