KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
BRNO A OKOLÍ
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Destinační management
 
Příroda a její ochrana
  Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
Kultura, zábava, sport
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
Památky a zajímavosti
  Památky UNESCO
Památkové rezervace
Památkové zóny
Hrady a zámky
Památky a architektura
Církevní památky
 
Turistika a volný čas
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Pohádkové regiony
 
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 
Království perníku

Historie městečka Bečov nad Teplou [ Historie (archivní dokument) ]

Počátky Bečova souvisejí s důležitou zemskou komunikací z Čech do Německa. Vedla směrem od Žlutic do Chebu. K její ochraně byl na skalní ostrožně nad Teplou ve 13. století založen opevněný objekt se strážní a celní funkcí. Roku 1387 král Václav potvrdil Boršovi z Rýzmburka právo vybírat v Bečově a Dražově clo.

Dalším důležitým faktorem rozvoje Bečova bylo ve 13.-16. století rudné hornictví v centrální části Slavkovského lesa (zlato, stříbro, cín). Zejména zdejší těžba cínu měla celoevropský význam a znamenala pro kraj hospodářskou a kulturní konjunkturu. Klíčovou roli při důlní exploataci Slavkovského lesa sehrály šlechtické rody Rýzmburků z Oseka a Pluhů z Rabštejna. Těžba cínu kulminovala v první půli 16. století, poté došlo k jejímu pozvolnému úpadku, který završila třicetiletá válka.

Hledání nové obživy obyvatel vedlo k rozmachu řemeslné cechovní výroby. Na Bečovsku se rozvinula četná specifická řemesla (cínařství, postřihovačství, tkalcovství, koželužství, kloboučnictví aj.). Podivuhodnou zvláštností kulturního života Bečovska se po roce 1650 stal mimořádně úspěšný rozkvět lidové hudební tradice. Mnohé obce prosluly svými nadanými muzikanty (Bečov, Javorná, Dražov, Chodov, Nová Ves).

V době baroka v 17. a 18. století se výrazně změnila tvářnost Bečova a okolních míst. Sídelní lokality byly v duchu baroka přestavěny. Pouze v půdorysech a jádrech domů si zachovaly svůj gotický a renesanční ráz. Přestavby se dotkly hlavně bečovského hradu a kostela svatého Jiří. Nové barokní kostely a kaple byly postaveny např. v Javorné, Nové Vsi, Dražově a Dolní Hluboké.

Devatenácté století bylo pro Bečov stoletím rozvoje silniční a železniční dopravy. Mílové kroky učinilo i poštovnictví. Ze zajímavých výrob a řemesel Bečovska v době 18.-19. století připomeňme tradiční cínařství, dále knoflíkářství, smolaření, výrobu koženého zboží a obchod chmelem. Na venkově se nejvíce obyvatel živilo chovem dobytka (zejména ovcí) a drobným zemědělstvím. U Chodova byla zřízena výrobna kyseliny sírové (Vitriolka). Kolem roku 1800 začaly v kraji pracovat první malé manufaktury. V blízkém Horním Slavkově byla v roce 1792 založena první česká porcelánka. Pokusná výroba porcelánu však byla zahájena již o tři roky dříve (1789) v obci Háje u Bečova. Mnoho pracovních příležitostí skýtaly rozsáhlé lesy Bečovska, jež tvořily důležitý hospodářský faktor panství již od středověku. Hudební tradice Bečovska byly v první půli 19. století obohaceny působením osvíceného pedagoga Karla Veita. V roce 1887 byla v Bečově založena renomovaná hudební škola. Studovali na ní žáci z celých severozápadních Čech.

Dvacáté století přineslo Bečovsku další zlepšení dopravních a poštovních spojů. V roce 1901 byla dokončena železnice z Krásného Jezu do Lokte. I do odlehlých vsí byl postupně zaveden elektrický proud. Přírodní krásy Slavkovského lesa začali již od sklonku 19. století objevovat a obdivovat turisté i přírodovědci.
První světová válka znamenala i pro oblast Slavkovského lesa úpadek ekonomiky, bídu a žal nad ztrátou drahých. Smutnou reminiscencí oněch časů jsou desítky obecních pomníků padlým v letech 1914-1918. Po válce došlo na Bečovsku k rychlému odumírání posledních zbytků svérázné lidové kultury. S tím souvisel i zánik typické hrázděné architektury. Stará, výrazově a stavebně hodnotná venkovská stavení byla nahrazována uniformními domy, jež kopírovaly městské vzory.

Konec druhé světové války měl pro Bečovsko a jeho obyvatele dalekosáhlé důsledky. Došlo ke složitému procesu odsunu Němců a znovuosidlování kraje českým obyvatelstvem. Odlehlé končiny Bečovska lákaly nové osídlence jen málo, neboť měly špatné spojení a špatné zásobování. Pracovních příležitostí bylo minimálně. Mnohé lokality po vysídlení Němců zcela osiřely.

Nové oživení přinesl až po roce 1950 rozmach těžby uranové rudy v okolí Horního Slavkova (Krásno, Ležnice, Krásný Jez aj.). Po vyčerpání uranových ložisek (kolem roku 1960) nastaly pro Slavkovský les opět klidnější časy. Pozornost se začala věnovat jeho lesnímu a zemědělskému hospodaření. Postupně dochází k "znovuobjevování" přírody Slavkovského lesa pro rekreaci. Po roce 1968 propukl i na Bečovsku "boom" chataření a chalupářství.
Bečov se stal sídlem několika menších podniků (např. Elektro). Dobré renomé si získala místní líheň pstruhů.
V roce 1974 byla zřízena chráněná krajinná oblast Slavkovský les, zahrnující do svého území celý region Bečovska. Bečov nad Teplou je ideálním východiskem výletů do CHKO Slavkovský les. Městečkem prochází zeleně značená turistická cesta od Javorné do Pramenů.
Současný Bečov usiluje o vybudování nového atraktivního "image", jež má zvýšit turistický ruch. Za tímto účelem se postupně opravuje historické jádro městečka, jehož chloubou je barokní zámek, zpřístupněný v roce 1996. Hlavním exponátem a magnetem zámku je od léta 1997 vzácný relikviář svatého Maura z 12. století, unikátní románská památka evropského významu.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.becov.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 04.10.2004 v 14:38 hodin
Copyright 1998-2022 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Regiony a oblasti ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
 
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
Aktuality
 
Služby pro turisty
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
 
Kalendář akcí oblasti
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Vinobraní
Degustace vín
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
Víno a vinařství
  Vinařská turistika
Vinařská oblast Morava
Moravská vína
Vinařství
Producenti vína
Vinařské stezky
Svaz moravských vinařů
 
Folklor a tradice
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
Regionální rozvoj
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba