Kunětický lom
Indikační skica stabilního katastru (1839) na mapě zachycuje vyhrazenou velikost plochy Kunětického kamelomu na pozemkových parcelách č. 164, 172 a 35 z doby o 11 let dříve, než se jejich budoucí majitel Dr. Richard Drasche-Wartinberg (1850-1923) narodil.
Kdysi slavný hrad Kunětická hora byl dávno před začátkem působením barona Drasche na Pardubicku jenom nefunkční zřícenina, poté co ho za třicetileté války roku 1645 dobyla, vyplenila a vypálila švédská vojska. Byl neobyvatelný a neměl jakékoli využití, a tak bylo v roce 1754 vydáno úřední demoliční nařízení k rozebírání hradních staveb až na úroveň přízemních podlaží (viz Miloš Jiroušek: Kunětická hora od středověku po současnost, 2021, s. 21). Kámen byl užíván při stavbě vojenské pevnosti v Hradci Králové (v letech 1766-1786), ke zpevňování cest a pro další veřejné stavby včetně regulace toků Labe a Chrudimky. Troskám hradu byla opakovaně odepřena státní památková ochrana, která byla již od 31. 12. 1850 pro celou habsburskou monarchii v kompetenci c. k. Centrální komise pro výzkum a zachování stavebních památek (viz Jiří Cásek: Vývoj právní regulace památkové péče, Právnická fakulta Masarykovy univerzity Brno, 2017, s. 15) a jež například v roce 1875 zachránila před zbouráním Zelenou bránu v Pardubicích (viz Jiří Paleček: Malá kronika Pardubicka do konce 19. století, vydal Klub Přátel Pardubicka 2007, s. 67).
Z archivních dokumentů je nezpochybnitelné, že dominantní část Kunětické hory (do roku 1848 podle jižních hradeb zříceniny a v letech 1848-1891 v jihozápadní části kopce v místě dnešního parkoviště) nevytěžil baron Drasche, ale stát pro stavby železničních tratí a silnic, přičemž šlechtic se zasloužil (po zrušení dřívějšího vyvlastnění a vrácení vytěžených lomů do majetku panství Pardubice koncem roku 1891) o první smluvně zajištěný zákaz lámání kamene pod troskami Kunětické hory k její záchraně pro budoucí generace a osobně zaplatil rozdíl mezi komerční cenou pořizovací a nekomerční cenou prodejní (podrobně viz informace z připravované knihy).

Další informace z encyklopedie
Podřízené štítky:
- Bývalý dům správce lomu 🌍 (0)
Seznam archiválií (105):
Protokoly 1887: 1863.
Generální ředitelství ve Vídni dává na vědomost, že se v současnosti při lámání kamene již nepoužívají kovové vrtací jehlice, nýbrž Bickfordovy rozbušky (zápalné šňůry); má být proto oznámeno, které výbušniny se používají, a zda a kterým dělníkům je možno Bickfordovy zápalné šňůry svěřit.
Protokoly 1887: 1912.
Generální ředitelství ve Vídni oznamuje, že Bickfordova rozbuška (100 kroužků) pro kunětický kamenolom byla objednána ve Vídeňském Novém Městě.
Protokoly 1887: 1950.
Generální ředitelství ve Vídni zasílá fakturu společnosti Bickford & spol. ve Vídeňském Novém Městě na 8 zlatých 50 krejcarů za dodání 100 smotků zápalné šňůry, každý po 8 metrech.
Protokoly 1887: 2516.
Obecnímu úřadu v Horních Ředicích [adresována] upomínka kvůli uhrazení dluženého obnosu ve výši 52 zlatých za nalámaný kunětický kámen, odebraný za účelem stavby cest.
Protokoly 1887: 3111.
Vysokorozený pan baron, majitel panství, Vídeň, nařizuje oznámit ceny rozličného kamenného materiálu a mzdy dělníků v kunětickém kamenolomu.






